PNEUMATIKY

Pneumatika je vzduchem plněná pružná součást kol dopravních prostředků. Má obvykle tvar toroidu a je nasazena na vnějším obvodu kola. Zajišťuje přenos sil mezi koly a vozovkou a působí také jako primární odpružení. Uvnitř pneumatiky bývá duše, ale používají se často i bezdušové pneumatiky. Nejběžnějším materiálem pro výrobu pneumatik je vulkanizovaná guma. Patent na moderní vzduchem plněnou pneumatiku získal John Boyd Dunlop v roce 1888. Vynalezl ji o rok dříve, když ji vyrobil ze zahradní hadice, aby zlepšil jídní vlastnosti tříkolky svého syna. Nebyl ale první. Už v roce 1845 získal podobný patent Robert William Thomson. Vzhledem k tomu, že v té době nebyla vhodná vozidla, pro něž by se pneumatika hodila, vynález zapadl. V době, kdy Dunlop pneumatiku vynalezl znovu, byla již ve velkém vyráběna jízdní kola, u nichž se vynález uplatnil.

205/55R16 91 W

Jednotlivé označení používané výrobcem (číslice označují šířku, profil, průměr a zátěžový index pneumatiky). Standardní rozměry jsou teoretické hodnoty platné pro novou pneumatiku,


Dále jsou na pneumatikách vyznačovány texty označující specifické vlastnosti:

Obecné pojmy

Diskové kolo

nerozebíratelné kolo sestávající z ráfku a disku

Ráfek

část kola, na kterou se nasazuje plášť

Disk kola

část kola, která je spojovacím prvkem mezi hlavou kola a ráfkem

Okraj ráfku

část ráfku, která zajišt'uje boční opěr pro patky pláště

Dosedací plocha

část ráfku, na níž je usazena patka pláště (u bezdušových ráfků je součástí této plochy tzv. bezpečnostní profil zabraňující sesmeknutí patky pláště z ráfku)

Prohloubení

část ráfku umožňující montáž a demontáž pláště přes okraj ráfku

Zális

vzdálenost roviny souměrnosti ráfku od dosedací plochy disku; podle konstrukce kola může být kladný, záporný nebo nulový

Jmenovitá šířka ráfku

vzdálenost roviny souměrnosti ráfku od dosedací plochy disku; podle konstrukce kola může být kladný, záporný nebo nulový

Jmenovitý průměr ráfku

průměr ráfku v palcích měřený v oblasti dosedací plochy patky pláště

Montáž pneumatik

Montáži pneumatik je třeba věnovat z bezpečnostních důvodů mimořádnou péči a měl by ji proto provádět jen řádně zaškolený pracovník. Používejte vždy jen disková kola předepsané velikosti, v perfektním technickém stavu, tj. mechanicky nepoškozená, zbavená zbytků rzi a v případě ocelových kol opatřená i ochranným nátěrem.
V případě montáže nových plášt'ů použijte současně i nový bezdušový ventil nebo novou duši. Bezdušové pláště (Tubeless) montujte vždy jen na ráfky s bezpečnostním provedením profilu dosedací plochy (např. typu HUMP).
Tlak vzduchu při montáži (tzv. 'dosedací tlak') může dosáhnout až 150 % nejvyšší tabulkové hodnoty, nesmí však přesáhnout 350 kPa.
Při montáži bezdušových pneumatik musí patky pláště překonat profil HUMP. Tlak po překonání této překážky by neměl překročit 350 kPa, jinak hrozí nebezpečí prasknutí patkového lana.
Namontovanou pneumatiku nahuštěnou na předepsaný provozní tlak je třeba dynamicky vyvážit.
Před montáží nových pneumatik na vozidlo doporučujeme dále zkontrolovat a případně seřídit všechny prvky geometrie podvozku a pokud je to nutné dovyvážit kola přímo na nápravě. Doporučujeme rovněž důsledně dodržovat použití ochranných čepiček ventilů, zejména kovových, které chrání ventil proti vnikání nečistot a následné netěsnosti. Nové pneumatiky doporučujeme používat prvních několik set kilometrů jízdy při nižších provozních rychlostech - dojde tak ke stabilizaci povrchu běhounu, což se příznivě projeví vyšší životností pláště.

Skladování pneumatik

Způsob skladování
Pneumatiky na discích se skladují poskládány na sobě nebo zavěšeny. Pneumatiky bez ráfku se skladují postaveny vedle sebe (viz obrázek). Aby však nedocházelo k deformacím takto uskladněné pneumatiky, doporučuje se cca 1× za 14 dní pneumatiky pootočit. V každém případě se doporučuje pneumatiky po sezóně před namontováním na vůz nechat znovu převážit v servisu.

Skladování pneumatik

Správné skladovací podmínky
Skladování plášt'ů a duší je třeba provádět v tmavých, suchých a chladných místnostech bez průvanu. Nadměrné vystavování slunci, teplu a průvanu těmto výrobkům škodí a je příčinou předčasného stárnutí, které se projevuje ve formě drobných trhlin na povrchu pryže. Plášt' a duše nesmí dále přijít do kontaktu s produkty ropného původu (jako jsou např. oleje, pohonné hmoty, mazadla apod.), které způsobují, že pryž se stává houbovitou a ztrácí své elastické vlastnosti vulkanizátu.

Opotřebení pneumatik

Protože hloubka dezénu pneumatik se v průběhu užívání snižuje, brzdná dráha vozidla zejména na mokré vozovce je podstatně delší. Nebezpečí aquaplaningu (tj. ztráty kontaktu vozidla s vozovkou v důsledku vodního klínu mezi pneumatikou a povrchem vozovky) se proto zvyšuje u pneumatik s malou zbytkovou hloubkou dezénové drážky. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu je proto nanejvýš důležité včas vyměnit ojetou pneumatiku za novou, tj. dokud zbytková respektive bezpečnostní hloubka drážky není menší než 1,6 mm.
Úroveň minimální bezpečnostní hloubky drážky signalizují tzv. indikátory opotřebení, což jsou výstupky na dně drážek vysoké rovněž 1 ,6 mm.
Rovnoměrné opotřebení běhounu všech pneumatik na vozidle prodlužuje jejich životnost, zvyšuje tak ekonomiku provozu a přispívá i k vyšší bezpečnosti provozu. Zejména u vozidel s předním náhonem doporučujeme proto záměnu pneumatik z přední nápravy na zadní a naopak v určitých pravidelných intervalech (např. po ujetí 5 000 km) při zachování smyslu otáčení kol.

Poškození pneumatik

Většina poškození pneumatik vzniká v důsledku nesprávného tlaku vzduchu. Proto doporučujeme kontrolovat tlak v pneumatikách každé dva týdny. Při jízdě se tlak v pneumatikách vlivem deformační práce pláště zvýší. Toto je normální fyzikální jev, proto tlak nesmí být za žádných okolností upravován.
Stálý a vyvážený styl jízdy je pro pneumatiky prospěšný. Prudká akcelerace a sportovní způsob jízdy 'brzda-plyn' životnost pneumatik výrazně zkracují. Podobně i extrémní bodové namáhání např. při rychlém najetí na překážku může být příčinou vzniku poškození (často i skrytého) nebo úplného zničení pneumatiky. K tomuto druhu poškození přispívá mimo vysoké rychlosti i přehušt'ování pneumatik.
Taktéž podhušťování příp. přetěžování vede k rychlejší únavě kostry, intenzivnímu opotřebení běhounu a tedy i k předčasnému vyřazení pláště z provozu.

Měrné jednotky, definice pojmů

Šířka pneumatiky je vždy uváděna v mm, následující průměr ráfku je v palcích. Standardní rozměry jsou teoretické hodnoty platné pro novou pneumatiku, šířka je vztažena na hladkou bočnici, vnější průměr na střed běhounu.
Maximální rozměry jsou skutečné hodnoty nahuštěné nezatížené pneumatiky včetně nárůstu, ale s vyloučením dynamických deformací. Šířka je maximální povolená šířka pláště namontovaného na měrný ráfek včetně výstupků na bočnici. Vnější průměr je maximální povolený průměr.
Statický poloměr je vzdálenost osy rotace nepohybující se pneumatiky od opěrné rovinné podložky rovnoběžné s osou rotace pneumatiky při předepsaném radiálním zatížení a huštění.
Odvalený obvod pneumatiky je dráha odvalená pneumatikou na pevné rovné vozovce při jedné otáčce. Huštění pneumatiky je udáváno v kPa a platí pro rychlost do 160 km/h